Hejlové z gruntovních knih - jsou to opravdu naši?

Nejstarší údaje o sedlácích lze nalézt ve vrchnostenském urbáři neboli gruntovních knihách. Jsou v nich údaje o poddanské půdě u jednotlivých gruntů a o povinnostech gruntů k vrchnosti (roční dávky a datum jejich odvádění, počty dnů roboty). Je zde uvedeno jen jméno a příjmení hospodáře jakožto garantaplnění povinností gruntu, nebyly tu však žádné údaje o jeho rodině. Využití urbáře k sestavování rodokmenů je tudíž velmi omezené, ale bylo by jistě škoda tyto informace odložit stranou. Máme k dispozici několik zápisů v gruntovních knihách z let 1562 až 1642 a výsledky sčítání obyvatel v r. 1651 a soupisu majetku v r. 1652.

Tyto údaje jsou shrnuty v následující tabulce:

Při tom budu respektovat data z předchozí tabulky a následující pravidla a zvyklosti. V dalším se budeme věnovat opět rekonstrukcím a budou proto vytištěny opět kurzivou:     

1)  ze statistiky rodin v Příloze II. plyne, že muži se ženili  průměrně ve 26 letech a ženy se vdávaly asi ve 20 letech. Tento průměr se během staletí měnil jen málo.

2)  dle nařízení vrchnosti přebíral statek vždy nejstarší syn (s vyjímkou období 1783-87, kdy statek dědil naopak nejmladší syn). K předání docházelo zpravidla, když se dědic oženil a přivedl do stavení novou hospodyni.

3)  v manželství se první dítě narodilo průměrně za 1,5 roku po svatbě, z toho první syn však průměrně  až za 3 roky. V 15 % manželství se syna nedočkali vůbec (zjištěno ze všech rodin, uvedených v Příloze II.)

4)   muži se dožívali průměrně 70 roků

Ø  jestliže Jiřík přebíral v r. 1565 grunt čp. 160, byl asi čerstvě ženatý, 26-letý a tedy narozený cca roku 1539

Ø  jestliže byl Jiřík dědicem gruntu, pak byl prvorozeným synem, a jeho otec Jíra byl při jeho narození asi (26+3) =29-letý a byl tedy narozen asi v roce (1539-29) = 1510. Při předávání statku byl Jíra ve věku (1565-1510) =55 let

Ø  Jiříkovi se 3 roky po svatbě, v r. 1568, narodil první syn, který dostal jméno Jíra po dědečkovi

Ø  v roce 1574 se v čele gruntu čp.160 objevuje jméno Faltys. Nejpřirozenějším vysvětlením je, že Jiřík přišel o život, vdova  statek nezvládala, prodala jej a koupila si nějakou malou chalupu. Peníze schovala pro Jíru (tehdy 6-letého). Když ten vyrostl, pracoval u některého sedláka jako čeledín.

Ø  v roce 1604 přechází vedení gruntu č. 17 z Jana Řehoře mladšího na Jíru Heylů. Mohl tímto novým hospodářem být "náš Jíra"? Měl selský původ, měl zkušenosti s prací na statku, nějaké peníze po otci a konečně ve 36 letech byl  ještě plný sil. Mohl být dobrým ženichem pro Řehořovu dceru?Asi mohl, nebyla však ještě matrika a nemůžeme to ověřit.

Ø  dalo by se očekávat, že 3 roky  po svatbě, asi roku 1607, by se  Jíra mohl dočkat  prvního syna, budoucího dědice statku. Tento syn by  se měl v roce (1607+26) = 1633 oženit a převzít grunt. Tento předpoklad se však nepotvrzuje.

Ø  zkusíme se zeptat, zda mohl prvním synem Jírovým být Václav, náš přímý předek? Víme o něm z matriky, že se oženil s jistou Veronikou (zatím nevíme kdy) a  s ní měl 2 syny, Václava  a Pavla.

Ø  o mladším Pavlovi víme z matriky, že se ženil  26.1.1670,  že zemřel 24.4.1713 ve věku 70 let a byl tedy narozen počátkem roku 1643 (při sňatku byl 27-letý).

Ø  o starším, Václavovi, víme opět z matriky, že se ženil 29.1.1668, neznáme však datum úmrtí a dožitý věk. Odvážíme se předpokládat, že se ženil ve stejném věku jako Pavel a že tedy byl narozen roku  1641

Ø  dejme tomu, že"náš" Václav by při narození prvního syna Václava měl 29 let a byl by tedy narozený v roce (1641-29) =1612 a ženil by se v roce (1612+26) = 1638. Mohli bychom očekávat, že v tomto roce převezme od otce Jíry grunt. Ani tento předpoklad sevšak  nepotvrdil

Ø  ke změně na čele gruntu dochází až v r. 1642, avšak hospodářem se nestává Václav Heyl, ale   Pavel Chládek. Z toho ovšem plyne, že při přepisu byl mrtev nejen 74-letý Jíra, ale  i  jeho 30-letý syn  Václav

Ø  jestliže se Václavův mladší syn Pavel narodil počátkem roku 1643, pak jeho otec Václav musel být v polovině roku 1642 ještě naživu. Václav tedy zemřel někdy v druhé polovině roku 1642. Dle (1) tehdy císařští vojáci vypálili na panství 17 vesnic, mezi nimi i Výprachtice, aby omezili možnosti zásobování Švédů v místě předpokládaných bojů. Právě při takové akci mohl Václav v druhé polovině roku 1642 zahynout.

Ø  při sčítání lidu v r.1651 nebyl mezi 266 obyvateli  nad 10 let zapsán žádný Heyl, což znamená, že po smrti Jíry a Václava nebyla ve vesnici žádná další rodina Heylů.  Václavovi synové v době sčítání měli 8 a 10 let a patřili tedy do kategorie dětí, které se sčítaly bez udání jména. Takových dětí bylo tehdy ve vesnici napočítáno 123