Kolonizace ve 13. století
Poč. 13. stol dle Ráčka (23) měly Čechy. asi půl milionu obyvatel a roční důchod českých králů činil asi 100 tisíc hřiven stříbra (tj. asi 25000 kg). Ve snaze zvýšit své příjmy, čeští králové zahájili kolonizaci neosídlených území nejprve z českých zdrojů, ale nakonec otevřeli brány i kolonistům z Braniborska a z Flander (pobřežní území Francie a Belgie). Musil (7) připomíná, že kolonistům šlo o získání půdy, nikoliv o větší slávu Germánie, jak jim často podsouvají někteří němečtí historikové. Kolonizaci předcházela stavba nových královských hradů, které měly být správními centry nových oblastí.
Kolonisté přinášeli pokročilejší způsoby obdělávání půdy. V pohraničním pralese, který pro obranu země pomalu ztrácel význam, kolonisté zakládali malé vsi o 5 až 20 staveních.
Bohatší kolonisté však přinášeli především městský typ civilizace. Bývalá hradiska a podhradí se začínala měnit v města. Jedny z prvních založili čeští králové na pomezí Čech a Moravy:
1246 Lanškroun a 1251 Mor. Třebová, založil král Václav I.
1254 Zábřeh, 1259 Litomyšl a 1265 Poličku, založil Přemysl Otakar II
Nová města mívala jen několik desítek domů. Obyvateli byli převážně obchodníci a řemeslníci. Z nich jmenujme např. pekaře, mlynáře, řezníky, krejčí, ševce, soukeníky, lazebníky, hrnčíře, košíkáře, ale také kováře, tesaře, kameníky a další. Před hradbami sídlili zahradníci.
1253 Lanšperk král Přemysl Otakar II. pověřil své přátele Oldřicha a Heřmana z Drnholce postavením hradu na přechodu Hřívy a Žamberské vrchoviny. Brzy nastal na vybraném kopci čilý ruch. Houfy lidí v zemské robotě, jen za jídlo, odstraňovaly porost a skrývaly zeminu až na obnaženou skálu. Vlaši lámali kámen pomocí střelného prachu, míchali maltu a vypalovali tašky, řídili stavbu hradeb
Další události v našem okolí:
1267 dal Boreš z Rýzmburku postavit hrad Hoštejn, který měl střežit cestu údolím Moravské Sázavy.
1278 král Přemysl Otakar padl v bitvě na Moravském poli, i na Lanškrounsku zavládl zmatek a hlad.
1283 se vlády ujal mladý král Václav II. a za pomoci Záviše z Falkenštejna obnovil v zemi pořádek.
1285 (23.10.) král daroval lanšperské panství Záviši z Falkenštejna.
1286 (poč.roku) přitáhl král od Brna do Moravské Třebové, aby donutil k poslušnosti Bedřicha ze Šumburka, poručníka dětí Boreše z Rýzmburka.
1287 (v říjnu) přitáhlo královské vojsko znovu, tentokrát k hradu Hoštejn, který byl v držení loupežného rytíře Heřmana z Hoštejna. Král hrad dobyl, lupiče dal oběsit a na hrad umístil posádku, aby obnovila klid na moravskočeském pomezí. Po smrti Závišově (1290) připadl hrad pánům ze Šternberka.
1292 král daroval lanšperské panství Zbraslavskému klášteru.