Rekatolizace (1)
Vyvrcholení rekatolizace se zhruba kryje s dvěma generacemi našeho rodu, s Pavlem a Jiřím. Rok Pavlova narození odvozujeme z matričního zápisu jeho úmrtí, který praví, že Pavel Heyl, syn Václava a V., zemřel 24.4.1713 ve věku 70 let. Byl druhorozeným synem Václava, narodil se zřejmě až po smrti svého otce. Pavel, který je titulní postavou této kapitoly, byl ženat dvakrát a v každém manželství měl dva syny.
Pavel (12) se tedy narodil v roce 1643. Víme celkem spolehlivě, že první Pavlův syn Václav se narodil roku 1665. Neuděláme chybu, když budeme předpokládat, že první Pavlův sňatek se uskutečnil v r.1664. Narození druhého Pavlova syna Jana už známe naprosto přesně. Bylo to 25.10.1668. Porod asi nebyl bez problémů a Pavlova první žena zemřela. Pavel se ocitl sám s novorozenětem a dalším tříletým děckem. Proto nevyčkal obvyklých dvou let smutku a už 26.1.1670 se oženil s Evou Černou, dcerou Martina Černého z Horních Heřmanic.
Vzpomeňme zde, že v listopadu 1670 v Holandsku v emigraci umírá J.A.Komenský.
V roce 1672 probíhalo druhé sčítání majetku. Našeho Pavla při tom nacházíme již jako hospodáře na statku čp. 108 na Malé straně. Statek, u něhož bylo zapsáno 25 strychů polí (7,15 ha), 1 kůň a 1 kráva, koupil Pavel od Jana Faltyse za 190 kop míšeňských grošů.
Abychom si udělali představu o tehdejší hodnotě peněz, pak podle Pekaře (17) měla tehdejší 1 kopa míšeňská stejnou hodnotu jako 140 Kč v roce 1930. Pak by 190 kop představovalo skoro 27 tis Kč v r. 1930.
V roce 1675 se Pavlovi narodil třetí syn (první v nové rodině), který dostal jméno Jiří.
V roce 1678 začaly kolovat hrozivé zprávy o čarodějnických procesech v Šumperku, kde bylo na hranici upáleno 104 lidí. Pověsti naháněly strach proto, že většina prostých lidí v existenci ďábla věřila, a co horšího, věřil na ně prý i majitel zdej-šího panství kníže Karel Eusebius Lichtenstein. Do toho pak ještě přišel mor, považovaný všeobecně vždy za trest boží. V Čechách zahynulo 50 tisíc lidí. Epidemie ustoupila až v r.1681.
V r. 1680, se Pavlovi narodil poslední syn Pavel (druhý v nové rodině). V témže roce se objevily pověsti o selských bouřích na Hradecku.
V roce 1680 vydal císař t.zv. robotní patent, omezujicí robotu nejvýše na 3 dny v týdnu. Vrchnost to však obešla tím, že organizovala 6 půldnů v týdnu a ty půldny pak vždy protáhla, v sezóně skoro na celý den.
Roku 1683 došel Karel Eusebius k závěru, že domácí kolonizace opuštěných hospodářství pokračuje příliš pomalu a začal povolávat osadníky z jiných svých panství, hlavně ze Slezska. V roce 1684 došlo v Lanškrouně k dvěma událostem, které si jistě nenechali ujít ani četní obyvatelé Výprachtic. Den po Třech králích byla na městském popravišti sťata mečem jistá Barbora Pekeřínová z České Třebové. Byla to prý jediná poprava v historii Lanškrouna. Na podzim pak byl na náměstí slavnostně odhalen Mariánský sloup jako díkuvzdání za přežitou epidemii moru.
Připomeňme si zde ještě jinou lanškrounskou pamětihodnost. Někdy v době Pavlova narození, byla před hradbami postavena zájezdní hospoda Krčma, která tam dodnes stojí. Určitě tam Pavel i jeho potomci nejednou hasili žízeň, když se vypravili do města, třeba na jarmark. Až půjdete kolem, vzpomeňte na tyto dávné návštěvníky.
Dne 6.5.1696 se oženil Pavlův nejstarší syn Václav se 26-letou Kateřinou Holomkovou. Za dva roky se jim narodila dceruška Magda a tak Pavel vstupoval do nového roku 1699 jako čerstvý dědeček. Téhož roku, 21.6.1699, se oženil také druhý Pavlův syn Jan. Nevěstou byla mladinká 17-letá Marina Votavová.
Na přelomu století měl Pavel o čem uvažovat. Oba starší synové jsou ženatí, třetí má už také nevěstu vybranou a poslednímu Pavlovi bude co nevidět dvacet. Pavel si uvědomoval, že všichni nemohou zůstat na jednom statku.
Proto Pavel v r. 1700 prodal statek čp. 108 nějakému Janu Šemberovi, aby z utržených peněz mohl zajistit všechny čtyři syny. Nejprve koupil statek č.59, do něhož se nastěhoval ještě s celou rodinou Když se 26.2.1702 oženil třetí syn, 27-letý Jiří s 30-letou Kateřinou Kubovou, Pavel mu statek č.59 předal. Zabezpečil ještě oba syny z prvního manželství a koupil 2 chalupy, č.148 pro Václava a č.166 pro Jana.
V roce 1700 začal majitel panství kníže Jan Adam Ondřej Lichtenstein na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi stavět velkolepě pojatý zámek v barokním slohu, který by překonal sídlo Lichtensteinů v Moravské Třebové. Stavbu vedl Ital Antonio Salla. Když byla stavba v r.1714 téměř dokončena, uhodil do ní blesk a vzniklý požár podstatnou část budovy zničil. Ve stavbě se pokračovalo až do r.1718, kdy vznikl druhý požár, tentokrát způsobený neopatrností tesařů. Na to byla hlavní část stavby zbourána a materiál rozprodán. Zůstala jen nárožní budova, která stojí dodnes.
V roce 1712 se Pavel mohl těšit již z 10 vnuků (Václav měl 3 dcery, Jan 1 syna a Jiří se pyšnil 5 syny a 1 dcerou). Na den sv. Jiří 24.4.1713, týden po velikonocích, 70-letý Pavel vydechl naposledy.
Během Pavlova života počet obyvatel Výprachtic vzrostl ze 389 v r.1652 na 676 v r.1713.
Skoro celý život prožil Pavel pod jediným císařem Leopoldem I. (1657-1705), pod jedinou vrchností Lichtensteinů a pod jediným rychtářským rodem Mlejnků. Byla to doba rekatolizace, germanizace, zvyšování roboty a omezování práv poddaných. Leopoldova vláda se kryla s érou baroka (1650-1700), v níž vznikaly monumentální paláce zbohatlé šlechty, velkolepé chrámy, kláštery (na př. v Králikách) i menší kostely (na př. sv. Jiří v Čermné nebo sv. Anny v Lanškrouně). Z této doby pocházejí i četné mariánské sloupy (v Lanškrouně z r.1684). Až se budete kdekoli kochat barokní architekturou, pak vzpomeňte, že v době jejího vzniku žil ve Výprachticích váš předek, sedlák Pavel Hejl.
Pavel byl současníkem významných evropských monarchů jako byl francouzský král Ludvík XIV.- známý jako Král Slunce (nastoupil na trůn v roce Pavlova narození - 1643), a ruský car Petr Veliký (vládl od r.1689).
Nejskvělejšími Pavlovými vrstevníky byli však nesporně matematik a fyzik Newton (1643-1727) a matematik Leibnitz (1646-1716).
Osudy Pavlovy rodiny se uzavírají, štafetu přebírají rodiny jeho synů Jana a Jiřího. Příloha ukazuje, že:
· nejstarší syn Václav nezanechal žádné mužské potomky a
svému rodu již nepomohl
· druhý syn Jan měl mužské potomky ještě po tři generace
· třetí syn Jiří má mužské potomky ještě v 10. generaci a v
podstatě udržuje rod na živu dodnes (je to náš přímý předek)
· čtvrtý syn Pavel rovněž neměl žádné mužské potomky a
jeho dílčí větev odumřela
Po Pavlově smrti zůstal jeho nejmladší syn Pavel ještě 6 let s bratrem Jiřím na statku č.59 a pak se 5.2.1719 oženil. Jeho ženou se stala o 12 let mladší Marina Vacková. V r. 1721 Pavel koupil od Pavla Lyry chalupu č. 169 za 4 kopy míšeňských grošů. Téhož roku, v listopadu, však jeho žena Marina umírá a Pavlovi zanechává ani ne 2-letou dcerku Marinu. Pavel se už za 2 měsíce, 1.2.1722 žení s 29-letou Dorotou Vondrovou. Toto druhé manželství zůstalo však už bez dětí.